Ta by měla ladit se zbytkem kuchyně – buď hledejte digestoř v podobném odstínu, nebo pokud si troufnete, v kontrastním odstínu. Ovšem nic mezi tím, šlo by o polovičaté a ne zcela povedené řešení. Vybíráme: digestoř (pokračování) Základní typy.
Tyto digestoře se napojují na potrubí, které je mimo kuchyň (komín, větrací šachta) nebo se vyvádí přímo skrz zeď ven. Tím odvádí vzduch mimo místnost a nemusíme se trápit s výměnou pachových a uhlíkových filtrů. Zásadní odlišnost je však uvnitř samotné digestoře.
Ta není napojena na žádný odtah par, nýbrž je vybavena důmyslným recirkulačním systémem. Ten funguje tak, že digestoř nasává vzduch z místnosti, poté jej vyčistí a vrací zpět do prostoru. Pokud žijete v bytě bez komínu, je recirkulační digestoř bez odtahu jasným řešením. Takový odsavač par funguje v režimu recirkulace, kdy vzduch prochází přes tukový nebo uhlíkový filtr.
Ten ho zbaví pachů a následně je čistý vzduch vypuštěn zpět do kuchyně. Obecně platí, že by výkon spotřebiče měl být 10krát vyšší než je objem prostoru, ze kterého vzduch odsává. V současné době se však stále více prosazuje názor, že stačí i hodnoty poloviční, jelikož v případě vysokého výkonu dochází k ochlazování místnosti.
Z důvodu hlučnosti a výkonu digestoře je nutné digestoř montovat co nejblíže vstupu do odtahového komína nebo co nejblíže zdi, přes kterou je odtah vyveden ven.
Pokud bude odtah digestoře (odtahové potrubí) delší než m, je lepší provozovat digestoř v recirkulačním režimu. Optimální počet výměn za hodinu: 7- 10. Digestoř by měla být stejně široká nebo širší, než varná deska. Nebo si můžete vybrat digestoř , která kombinuje hliník, ocel a čiré mléčné sklo.
U skla však počítejte s tím, že pro dokonalý vzhled bude potřeba jej důkladně leštit. Z módy zatím stále nevyšly ani klasické bílé digestoře zpravidla vyráběné v kombinaci plechu a smaltu. Když vaříš na sporáku, zapni si digestoř naplno, jednak ať to sousedé nemusí čichat, jednak ať se nám.
Vybírejte si Digestoře podle parametrů a srovnávejte ceny z internetových obchodů na Heurece. Obecně platí pravidlo, že digestoř by měla během hodiny vyměnit vzduch – krát. Záleží na tom, jak široký máte sporák či varnou desku umístěnou pod ní. Nejčastěji se do domácností pořizují odsavače se šířkou nebo centimetrů.
Princip je takový, že digestoř nasává páry a pachy, které se filtrují přes tukový filtr a následně uhlíkový filtr ( ten je nejběžnější). Tukový filtr je tenký, z materiálu podobného textilu nebo papíru, nebo je z plastu či kovu, stačí jej vyndat a umýt v myčce. Ostrůvková digestoř je určená pro instalaci nad kuchyňský ostrůvek, kde je varná deska nebo sporák. Vzhledem se podobá komínové digestoři , avšak v mnohém jsou si rozdílné.
Digestoře fungují buď na principu odtahu, nebo recirkulace vzduchu. Odtahové digestoře odvádí páry do komínu, ventilační šachty nebo skrz speciální vývod rovnou ven. Pokud odtahové potrubí povede rovnou ven, je potřeba, aby digestoř měla zpětnou klapku.
Ta zabraňuje vstupu studeného vzduchu z venku dovnitř kuchyně. Ve vlastním už je to ale něco jiného. Ono se to nezdá, ale ta mastnota (a to nesmažíme skoro vůbec) se na zdech usadí a je to pěkný humus. U babičky taky někdy digestoř nestíhá a to ji nemá tak starou. Taky záleží, jaká vaříte jídla, podle toho je ta mastnota.
Já se snažím většinou vařit zdravěji a mastnotu moc nevidím, zato u babičky, která používá spoustu sádla, je vše v dosahu trouby šíleně mastné i přes to, že pravidelně má zapnutou digestoř. Do zbytku díry dám potom podle toho co mám po ruce. Buď kus plechu a přichytnu šroubkama a nebo kus ytongu kterým vyzdívám a zbytek poctivě vypěnuji.
Vedle trubky natáhnu elektiku na ventilátor či digestoř a obezdím. Zbytek vyčnívající trubky odříznu zároveň se zdí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.