Listy a nať meduňky se sbírají v. Při pomalém sušení se rostlina zapaří a následkem toho zhnědne. Nabízíme rady, kdy je sbírat, jak je sušit a které neduhy s nimi léčit. Při umělém sušení je maximální teplota °C. Pro naši potřebu využijeme spíš.
Můžeme ji při sušení také svázat do svazečků.
Proto ji mohou pěstovat i začátečníci. Její sklizeň ale může být natolik obrovská, že ji prostě nestihneme ihned spotřebovat. Při sušení meduňky nesmíme používat vlhké listy, například po zalití, dešti, ale ani orosené.
Sušíme v tenké vrstvě a alespoň jednou denně obracíme. Při neopatrném a pomalém sušení meduňka hnědne a znehodnocuje se. Pro použití v kuchyni sklízíme listy meduňky podle potřeby.
Dobrý den, nemám žádné zkušenosti se sušením. Z tohoto důvodu jsem natrhanou meduňku dal do sušičky na nejnižší stupeň.
Problém je v tom, že po usušení meduňka smrdí jak seno a čaj ze z ní chutná, jako bych do něj přidal seno. Podívejte se na jejich rady a přidejte do diskuze své zkušenosti. Neberte si to osobně, ale u nás to smrdí korunou už od státního rozpočtu v neskutečných deficitech, natož v domácích účtech plebejců. Ne tak ale meduňka, která voní natolik příjemně a všem, že by se hodila i do znaku středolevé politické strany a vzhledem k sedativním účinkům meduňky tedy dosti umírněné.
Budeme potřebovat asi 1lístků meduňky (velké hrsti) a půl litru alkoholu – musí být alespoň ní, nejlepší je žitná nebo ovocná pálenka. Lístky meduňky zalijeme alkoholem a necháme stát 2–týdny na tmavém místě. Dále budeme potřebovat cukerný roztok. Ten připravíme tak, že ¾ kg cukru svaříme s ½. Na jejím vzhledu je totiž těžké něco pěkného objevit.
Drobné květy rozkvétají postupně, vyskytují se řídce, celá rostlina je málo atraktivní a jako okrasa nevhodná. Výhodou je, že krásně voní a ve formě přímé konzumace. Ideální je sbírat především mladé vršky, které poskytují kvalitnější drogu než starší rostliny. V horkých dnech se obsah léčivých silic snižuje, proto je dobré vrhnout se na sběr v chladnějším počasí. Před květem je stačí pouze seříznout a usušit.
Bylinka se nejlépe suší na čistém papíru a ve stínu. Pěstování, sběr a sušení meduňky. Bylina pochází ze Středozemí, kde je dlouhodobě teplé a suché podnebí, proto i při jejím pěstitelství na české zahrádce bychom na to neměli zapomenout.
Sušení musí proběhnout velmi rychle, ovšem ne na přímém slunci, ale spíše ve vzdušných prostorách při nižších teplotách.
Pokud by sušení probíhalo příliš pomalu, mohlo by dojít k zapaření nebo ke zhnědnutí meduňky , která by pak už dále nebyla použitelná. Uměle se suší při teplotě do 40°C. Pro dobré sušení je třeba zajistit v místnosti průvan. Při velmi pomalém sušení směs hnědne a znehodnocuje se.
Kvalitně usušená meduňky má zelenou barvu s nádechem šedé, je charakteristická pálivou chutí a citronovým aroma. Usušenou bylinu skladujeme na suchém místě maximálně rok. Nutné je tedy každoročně udělat novou zásobu sušené meduňky. K častým metodám patří například konzervace v octu nebo v oleji. Meduňce se přisuzují především uklidňující.
Sazenice meduňky , nebo ještě lépe oddělky trsů ze zahrady, můžeme vysadit i do různých přenosných nádob i do balkonových truhlíků. V bytových podmínkách můžeme také meduňku při teplotách okolo až °C a dobrém osvětlení pěstovat celoročně a tímto způsobem ji i přirychlovat. Meduňku lze konzervovat ale také jinak.
Zajistíme si tak čerstvé.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.